Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Horníci jako profese na pozadí ostravského regionu.
Hybešová, Kateřina ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce mapuje vývoj hornictví a hornických kolonií v ostravském regionu a zabývá se také interpretací rozhovorů s horníky vykonávajícími své povolání v ostravsko-karvinském revíru v letech 1950 až 1994. Soustředí se nejen na zmapování vývoje prostředí a podmínek hornictví v ostravském regionu, ale především na důvody a motivaci pro výběr fyzicky a psychicky náročného a často životu nebezpečného povolání, jakým hornictví je. Práce je řešena induktivní metodou, kdy procesy na úrovni jednotlivců vztahuji na širší skupiny. Takovéto zpracování mi vedle tradičních písemných pramenů umožňuje zpracování, tedy analýza a interpretace rozhovorů s pamětníky. Zjištěním práce je skutečnost, že existují tři hlavní motivy pro výběr hornického povolání, kterými jsou rodinný kontext a tradice, možnost nezúčastnit se povinného dvouletého vojenského výcviku a v neposlední řadě také nadstandardní finanční ohodnocení a materiální zajištění, které s sebou hornické povolání nese. Práce mimo jiné nabízí další z pohledů na to, jak žil dělník v socialistickém Československu.
Horníci jako profese na pozadí ostravského regionu.
Hybešová, Kateřina ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce mapuje vývoj hornictví a hornických kolonií v ostravském regionu a zabývá se také interpretací rozhovorů s horníky vykonávajícími své povolání v ostravsko-karvinském revíru v letech 1950 až 1994. Soustředí se nejen na zmapování vývoje prostředí a podmínek hornictví v ostravském regionu, ale především na důvody a motivaci pro výběr fyzicky a psychicky náročného a často životu nebezpečného povolání, jakým hornictví je. Práce je řešena induktivní metodou, kdy procesy na úrovni jednotlivců vztahuji na širší skupiny. Takovéto zpracování mi vedle tradičních písemných pramenů umožňuje zpracování, tedy analýza a interpretace rozhovorů s pamětníky. Zjištěním práce je skutečnost, že existují tři hlavní motivy pro výběr hornického povolání, kterými jsou rodinný kontext a tradice, možnost nezúčastnit se povinného dvouletého vojenského výcviku a v neposlední řadě také nadstandardní finanční ohodnocení a materiální zajištění, které s sebou hornické povolání nese. Práce mimo jiné nabízí další z pohledů na to, jak žil dělník v socialistickém Československu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.